Michelangelo Buonarroti [mikeland�elo]

it. socha�, mal��, stavitel a b�sn�k, * 6. 3. 1475 Caprese (Tosk�na), � 18. 2. 1564 ��m. Ve 13 letech ho vzal do u�en� D. Ghirlandaio. P�izv�n Medicejsk�mi do okruhu Plat�nsk� akademie, vst�ebal podn�ty ant. soch., ale hned jeho David (1501�04), symbol florentsk� odvahy, p�es�hl dosavadn� v�sledky ren. soch. (v��ka 6,5 m, dnes v Akademii ve Florencii). Podobn� je tomu s postavami Dne a Noci v h�bitovn� kapli Medicejsk�ch. 1505 jej povolal pape� Julius II., aby pro n�j vytvo�il monument�ln� n�hrobek pro chr�m San Pietro in Vincoli. Velkolep� socha Moj��e (2,55 m) a Spoutan� a Um�raj�c� otrok (dnes v Louvru) z�staly torzem p�eka�en�ho z�m�ru. 1508 n�sledovalo dal�� pov��en� pape�ovo � v�malba stropu Sixtinsk� kaple ve Vatik�nu. Ze srovn�n� st�n pokryt�ch obrazy mal��� st. generace s M. d�lem vypl�v�, jak nesoum��iteln� je v�kon osam�l�ho g�nia. V�jevy z Genese, Sibyly, Proroci a Posledn� soud na olt��n� st�n� (ukon�en 1541), osv�en� v�decky fundovanou restaurac� 80. let, pat�� k vrchol�m um. v�ech dob. A� do pol. 19. st. za n�m putovali mal��i z cel� Evr. Spojen� socha�e, mal��e a architekta v jedn� os. m�lo pro M. osudov� v�znam. Ve v�ku 72 let byl pov��en projektem kupole chr�mu sv. Petra v ��m� � op�t d�lem gigantick�ch rozm�r�. Velkorys� dimenze m� rovn� jeho koncept urbanistick�ho �e�en� n�m�st� na ��m. Kapitolu s pal�ci a schodi�t�m. Je�t� pokro�ilej�� je Bibliotheca Laurenziana ve Florencii. Zvl�tn� kapitolu M. soch. d�la tvo�� Piety, z nich� posledn� souso�� z Museo del Duomo ve Florencii s Nikodemem (s tv��� aut.) m�lo b�t jeho vlastn�m n�hrobkem. M. psal i b�s., jeho ver�e, inspirovan� p��telstv�m s b�sn��kou Vittori� Colonnou, jsou pozoruhodn�mi doklady o jeho tr�zniv�m vnit�n�m �ivot�. �esky: J. Vrchlick� (B�sn�, 1889), P. Eisner (Michelangelo. Titan a �lov�k, 1941), J. Vladislav (Z lyriky, 1958, Luk, 1964, Podoba �iv� tv��e, 1964, �iji svou smrt�, 1970).